Nejsem rychlokvaška…

Rozhovor o vzdělání a zkušenostech s aromaterapeutkou Ludmilou Kotalíkovou

Byla jsem uživatelka aromalampičky

 Tázající (dále jen T): Ahoj Lído!
LK: Ahoj!

T: Jak dlouho už se aromaterapií zabýváš a co tě k ní přivedlo?
LK: Aromaterapií se trochu fundovaně zabývám od roku 2008. Před touto dobou jsem byla uživatel “aromalampičky”, kapala jsem a voněla do aromalampy. S aromaterapií jsem se trochu více poznala až přes aromaterapeutku Věru Chvojkovou (Věrko díky!!), která mi připravovala směsi pro mého malého syna, to bylo zhruba v roce 2002.

T: Jak tě napadlo začít aromaterapii studovat a kde jsi jí vystudovala?
LK: Vždy mě fascinovala medicína a zdraví, překvapivě mě ale nezaujalo studium medicíny, tak jsem jí podporovala alespoň jako informační pracovník/knihovník. Milá setkávání v knihovně Psychiatrického centra Praha s různými odborníky na psychiatrii mi dávala nahlédnout do tohoto oboru, navíc jsem k ruce měla spoustu zajímavých časopisů, které jsem ve volných chvílích v knihovně studovala a četla. Samozřejmě jako amatér, ale články a i knížky to byly veskrze zajímavé a poučné a z některých z nich čerpám do dnešního dne.
Vůně mě vždy zajímaly, měla jsem dobrý a odolný nos, takže studium aromaterapie bylo zřejmě jasným vyústěním mých zájmů.  Aromaterapii jsem tedy vystudovala na Institutu aromaterapie při AČA.

Online poradna jako první  praxe

T: Takže bylo vystudováno a hned jsi začala praktikovat? Nebo jak jsi se k praxi vlastně dostala?
LK: Když jsem končila Institut aromaterapie v roce 2009, byla jsem ve 3. měsíci těhotenství. V té době jsem  měnila kompletně svůj život. Opustili jsme zavedený obchod v Praze, malý, ale útulný byt v nádherné části Prahy – na Cibulkách a koupili jsme statek u Rokycan. Takže na praktikování – masáže atd. nebyl čas. Nicméně jsem profesionálně nezahálela,  byla k dispozici v poradně na webu www.baby-cafe.cz, kde jsem každý den radila jak pomoci na různé neduhy s aromaterapií. Tam jsem pracovala po boku úžasné homeopatky Jany Balušíkové z poradny Modrý had. Po porodu dcery jsem vlastně praktikovala na své rodině, přátelích a on-line na webu, kde jsem dostávala poměrně často zpětnou vazbu a mohla si tak třídit své postupy a myšlenky..

T: Ale školu jsi dostudovala doopravdy kdy?
LK: Institut aromaterapie jsem oficiálně dokončila v roce 2011 napsáním a obhájením diplomky. Se třemi dětmi, novým bydlením a celkovou změnou života to pro mě (a i pro celou naši rodinu) nebylo úplně jednoduché, takže mi chvíli trvalo než jsem si zvykla. Diplomku jsem psala na téma Využití aromaterapie při porodu, kde jsem využila své zkušenosti u porodu jako duly, jako aromaterapeutky a pak i jako rodící ženy. Takže jsem dokázala zpracovat toto téma z více úhlů pohledu. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost to zažít. Na diplomku jsem docela pyšná! Po obhajobě jsem oficiálně obdržela titul “odborný aromaterapeut” – jupí.

T: Vím, že na webu máš několik článků, přispíváš i do časopisů, jsi fakt pisálek?
LK: Ani moc nejsem nějaký velký písmák. První články jsem vlastně publikovala na webu baby-cafe.cz někdy v roce 2010, protože se mi v poradně dotazy často opakovaly, tak aby bylo vše jasně a pohromadě sepsané. Napsala jsem tedy jednoduché návody o tom jak řešit jednotlivé akutní potíže. Tyto články jsem pak zrevidovala a dala svůj web www.aromadoteky.cz, který jsem začala provozovat v lednu 2012. Ten jsem začala postupně plnit i dalšími články na témata, která ke mně přicházela spolu s mými klienty. Začala jsem naplno praktikovat v zimě 2014 v Koutku Jantra v Praze, neboť moje nejmladší dcera nastoupila do školky a mohla jsem využít tento čas. Pak přišly nabídky na psaní do Bylinky revue a do dvouměsíčníku Šaman.

Co žiju, to učím

T: A ty kurzy? To tě napadlo jak?
LK: Opět to byl přetlak a nápad kvůli baby-cafe, už nestačilo o tom jen psát. Ty ženy, maminky, se chtěly scházet a mě napadlo, že bych mohla učit jak vlastně na to. Napsané ukázat v praxi, čichat, zkoušet, povídat si o zkušenostech. Začínala jsem s tím někdy v roce 2012, tedy po 4leté zkušenosti na poli aromaterapie. Přednášela jsem hlavně o svých zkušenostech s využitím aromaterapie na akutní stavy. To, že se mi kurz povedl hned na začátku svědčí to, že jsem ho vlastně vůbec nijak nepředělávala (kromě revizí informací, které se změnily díky zkoumání vědců).  V nezměněné podobě už běží 4. rokem, stále je o něj zájem i z řad veřejnosti. Učím hlavně praktické věci a to, co mám opravdu vyzkoušené. Chvíli jsem jezdila i do Brna na homeopatickou školu, kde byla aromaterapie považována za dobrý doplněk konstituční homeopatie.
Dalším krokem už pak bylo jen to, že jsem vymyslela další kurz – parfémový, a pak protistresový a těhotenský.
Mám v hlavě i další vzdělávání v aromaterapii, ale zatím to asi je hudba budoucnosti.

T: No a dál?
LK: No a dál.. no nevím. Ráda bych se poohlédla po dalším studiu a přemýšlím, kterou cestou se vydat. Naše republika už mi je trochu malá a tak se dívám do zahraničí a vybírám. Zatím netuším, kam se budu ubírat, hodně mě zajímá klinická aromaterapie. Pokud by se mi podařilo navázat spolupráci s nějakým zdravotnickým zařízením, byla bych opravdu ráda, protože mám už moc hezké zpětné vazby od klientů, že to opravdu moc dobře funguje a tohle je to, co má, podle mě opravdu zajímavou budoucnost.

T:  Před chvílí jsi říkala, že jsi napsala diplomku a je z tebe “odborný aromaterapeut”…nicméně se podepisuješ profesionální aromaterapeut, proč? Je v tom rozdíl nebo je to jen tvoje chlouba?
LK: Tak moje chlouba to trochu je, protože jsem díky dalšímu vzdělávání v aromaterapii obdržela titul “profesionální aromaterapeut” a to na základě získaných 750 vzdělávacích hodin (a to nepočítám ty hodiny, co ležím v knížkách! 😀 ). Institut aromaterapie pracuje i v postgraduálním vzdělávání, má další, takříkajíc další level a to je profesionální a diplomovaný aromaterapeut.

 

Nejsem rychlokvaška

 T: No takže…

LK: Takže nejsem rychlokvaška. Moje působení na poli aromaterapie od roku 2008 mi dává, doufám, dostatek vzdělání, erudice a v neposlední řadě pokory. Aromaterapie je mojí láskou, nádhernou voňavou životní cestou, mojí voňavou prací.

Není nic lepšího než když vám vaše práce voní, dělá vám radost a těší vás. A mně se tohle, díky všem okolnostem a úžasným lidem, děje. Jsem vděčná za každé setkání s klientem, které mě vždy posune někam dál. Díky mým klientům mohu rozšiřovat své vzdělání, protože každý, kdo ke mně přichází je také mým učitelem, je to vždy výměna energií. Slýchávám veselé i smutné příběhy, někdy si říkám, jaký je asi jejich konec? Stála jsem u počátků několika obrovských životních změn, někdy jsem stála i na konci těch změn nebo jsem nastavovala rameno v jejich průběhu. Vždy to bylo pro mě zajímavé být u toho.

A hlavně jsem obrovsky vděčná lidem, které jsem potkala na počátku mé cesty, byla to zejména naše úžasná homeopatka MUDr. Müllerová, která mi byla vždy oporou a naučila mě antroposofický přístup k nemoci a její léčbě, můj učitel Reiki, mistr studnař a střelmistr Michal Kronovetr. Ti stáli na počátku mé cesty a naučili mě víc, než si asi myslí. A jednou z těch věcí, kterou mě naučili je pokora. Pokora k lidem, pokora k jejich příběhům a k jejich životům. Tito dva úžasní lidé jsou vlastně asi docela neznámí, ale díky svým až “sociálním” přístupem mi umožnili naučit se to, co umím. A učí mě, že můžu být hodně dobrá a přesto neznámá a i tak stát po boku mnoha lidí, které třeba naučím zase něco na oplátku já, tak jako učili oni mě.
DĚKUJI.

T: No a čím se dobíjíš, co děláš ve volném čase?
LK: On existuje také volný čas? 😀 No volného času moc nemám, nicméně se dobíjím pobíháním či pocházením v přírodě. Také jsme začali s mužem asi před 3 lety včelařit, takže včely.. to je obrovský zdroj energie. Před mnoha lety jsem hrála amatérské divadlo, k tomu jsem se zase vrátila, takže dobíjím na jevišti. Když to jde, tak fotím. Fotografie to je vlastně už přirozená součást mého života. Foťák držím v ruce zhruba od 12, takže téměř 30 let. 

Co mě hodně baví jsou samozřejmě naše děti, ale ty mě někdy nedobíjí.. spíš vybíjí.. a pak náš zvěřinec, zahrada.. zkouším trochu permakulturu, tak uvidíme, kam se to posune. 🙂

Zatím mám pocit, že jsme víc vesničani než místní. S chovem králíků, včel a indických běžců, s výrobou sýrů, s pečením chleba, s pěstováním bylinek a jejich zpracováním.. Jsem moc ráda, že to tak mám, někdy bych potřebovala delší den, abych si ještě některé chvíle víc vychutnala. Ale to je asi věc, na které bych chtěla do budoucna ještě zapracovat.

 

No a kdo dočetl až sem, tak tomu děkuji, že absolvoval rozhovor až do konce. Možná vám teď vyvstala otázka.. proč? Proč má ta ženská potřebu se tu prsit a ještě mluvit o pokoře? Tak já vám to teda napíšu..


V poslední době se na internetu a nejen na něm objevují články o aromaterapii. Některé jsou dobré, některé obsahují víceméně neškodné chyby a některé obsahují doporučení s kterými nemohu, jako aromaterapeut, souhlasit.
Společným pojítkem, z mého pohledu, neodborných článků je neznalost, nezkušenost a někdy i odvaha publikovat něco, co je, v lepším případě vyčtené, v horším případě  špatně opsané.

Takže co s tím? S kolegyněmi se snažíme upozorňovat na chyby v publikovaných článcích nebo na nevhodné zdroje informací. Nedohlédneme všude a zkreslené informace se množí jako houby po dešti. Jeden napíše, druhý opíše, třetí opíše špatně a je to..

Diskuse na portálech pro rodiče, diskuse ve Facebookových skupinách, blogy odborníků na výrobu domácí
kosmetiky, blogy prodejců MLM produktů a samozřejmě další a další.



Další kapitolou je výroba domácí  kosmetiky. Ta je dneska hodně moderní.
Setkávám se s tím, že většina lidí a dokonce i firem, které se tímto zabývají, používají aromaterapii k navonění svých výrobků. Prostě, aby to hezky vonělo. Kontraindikace neřeší, bezpečné koncentrace neřeší.. a učí a píší o aromaterapii aniž by o ní měli nějaké hlubší informace. Mrzí mě to, protože to pak dělá špatné jméno mě i mým vzdělaným kolegům v aromaterapii. 



Takže proto tenhle rozhovor. Hledejte informace, můžete se třeba podívat na to, kdo je vystudovaný v aromaterapii na webu aromaterapie.cz, kde najdete absolventy Institutu aromaterapie. To může být vodítko, hledejte také jejich odborný profil a případně prezentaci na internetu, přemýšlejte jak na vás působí, co vám sděluje.


Institut aromaterapie ale není jediným možným vzdělávacím systémem. Já osobně ho v ČR považuji za jediné komplexní vzdělávání v aromaterapii. Je možné se také vzdělávat v zahraničí. Pokud aromaterapeut uvádí vzdělání v zahraničí měl by uvést kde a u koho se vzdělával a případně level či název studia. Informace typu “vzdělávala se v Indii,v Egyptě, v Číně a dalších státech”, pro mě, osobně, nemají žádnou vypovídací hodnotu. Chápu také, že aromaterapie není jen “o škole”, že je možné získat zkušenosti a vysokou odbornost bez studia, zatím jsem však takové lidi praktikující v ČR nepotkala (což neznamená, že neexistují).


Přeji vám hodně voňavých zážitků a bezpečnou a informovanou cestu na vlnách aromaterapie!

 
Nejsem rychlokvaška…

Přečtěte si také

Kdo pro vás blog píše:

Picture of Ludmila Kotalíková

Ludmila Kotalíková

Aromaterapii se věnuji od roku 2008 a její proměnlivost a pestrost mě stále fascinuje. Odborné znalosti a zkušenosti pravidelně sdílím nejen na kurzech a prožitkových workshopech, ale i v článcích v časopisech a tady na blogu. Naučím vás aromaterapii bezpečně a efektivně využívat při péči o zdraví a pohodu všech členů rodiny a dokonce i během vaření nebo úklidu. Pojďte se začíst do mého voňavého světa!

Váš komentář

Přesunout se na začátek